Analýza půdorysů tří vybraných skupin vesnic založených stejnými lokátory
Abstrakt: Osoba lokátora hrála klíčovou úlohu při vrcholně středověkém zakládání sídel. Stále častěji je v literatuře lokátor popisován jako podnikatel, většinou urozeného původu nebo výše společensky postavený, který vysazení sídla (či skupiny sídel) zřejmě ekonomicky a manažersky zajišťoval a k reálnému vytyčení si najímal odborníky. Nasvědčuje tomu nutnost většího počtu znalostí, které bylo potřeba promítnout do zvolené lokality tak, aby nově zakládané sídlo prosperovalo. Nelze ovšem ani jednoznačně vyloučit, že v některých případech byl lokátor a zeměměřič jedna a tatáž osoba. Základní zeměměřičské úkony spojené s vytyčováním sídel byly zřejmě ve vrcholném středověku tak běžnou skutečností, že se nepovažovalo za nutné je detailněji písemně specifikovat v zakládacích listinách. Proto byly porovnány vybrané kolonizační podniky v Čechách, u kterých je z archivních pramenů doložen společný lokátor či skupina lokátorů. Základními kritérii k porovnání byly zvoleny: urbanistický typ, orientace ke světovým stranám, poloha vodoteče, existence a umístění kostela, přibližná velikost, pravděpodobný zakládací modul (šířka parcelního pruhu, která se v půdoryse obce nápadně opakuje ve své absolutní hodnotě či jejich násobcích) a popis identifikovaného modulového systému. Analýza byla provedena pro stav sídla zachyceného císařskými otisky map stabilního katastru. Z porovnání půdorysů sídel vyplynulo, že se v žádném z nich neopakuje identicky použité zakládací schéma. Některá se sobě blíží, některá vykazují stejné principy či jistou podobnost, ale i u těch na první pohled velmi podobných se objevila odchylka v podobně různých modulových kánonů. Jak se zdá, odečtené délky, které se v půdoryse sídla opakují ve svých absolutních hodnotách či jejich násobcích, mohou něco napovídat o velikosti použitého provazce – středověké délkové jednotce i měřičské pomůcce. Zjištěné míry dokládají nezávislost používání provazců různých známých délek v čase i regionu. Podobný urbanismus skupin českých měst a vesnic - jejich půdorysné schéma a použité délkové hodnoty - poukazuje na jiné společné jmenovatele, než pouze na osobu stejného lokátora.