Život a dílo Libora Bayera, jednoho z českých průkopníků moderního urbanismu v Bulharsku
Abstrakt: Tento příspěvek si klade za cíl krátce vystopovat počátky urbanistického plánování v Bulharsku, o kterých se zasloužili mimo jiné čeští architekti a inženýři a konkrétněji přiblížit tvorbu českého technika Libora Bayera. Bulharské země byly po dlouhá staletí součásti Osmanské říše a vývoj bulharských měst, až na výjimky, nepodléhal žádným regulačním a urbanistickým zásadám. V rusko-turecké válce z let 1877-78, která přinesla bulharskému národu svobodu, lehlo navíc mnoho měst a obcí popelem. Proto jeden z nejdůležitějších úkolů mladého státu byla obnova zničených měst a pro města, které zničení minulo, vypracování moderních regulačních plánů. Pro tento náročný počin však Bulharsko nedisponovalo žádnými specialisty. Ti tedy přicházeli ze zahraničí, mnoho inženýrů a architektů přišlo také z českých zemí a stálo u zrodu moderního bulharského urbanismu. Jedna z nejzajímavějších osobností byl Libor Bayer. Jeho život však zůstává zahalen mnoha tajemstvími, neboť nebyl dosud podrobně prozkoumán. Nejsou žádné informace o jeho původu, o životě na bulharské půdě jsou informace nedostačující. Bayer je však autorem nejznámějšího regulačního plánu - plánu vyhořelého města Stara Zagora z roku 1879. Pro bulharské prostředí použil Bayer naprosto cizí přístup, plán založil na pravidelném ortogonálním rastru, který ale má velmi blízko k římskému městu Augusta Traiana, jehož ruiny leží pod Starou Zagorou. Libor Bayer vypracoval plány také pro sousední města Nova Zagora a Kazanlăk, a později také pro město Kjustendil.
