Kompoziční principy v návrhu pražských protihlukových stěn
Abstrakt: V rámci tohoto příspěvku svou pozornost obracím na protihlukové stěny u silničních komunikací, jejichž architektura spočívá především v hmotě a povrchu. Jejich náplní není vytvářet prostor či nabízet různá funkční využití, naopak jejich účel je naplněn čistě jejich hmotou, která brání přenosu hluku z pozemních komunikací do okolí. Jejich „vrozená“ nekomplikovanost a přímočarost je možná důvodem, proč jsme při jejich návrhu ochotni je obohatit o další vrstvu, možná zdánlivě nepotřebnou. V takovém velkém rozsahu, v jakém se ale dnes tyto stěny nacházejí, je však jejich vizuální dojem důležitý a svou kompozicí dokáže podvědomě ovlivnit psychiku řidiče v situaci, kdy dopravní nehody mají stále velký podíl na celkovém počtu zemřelých – podle grafiky Týmu silniční bezpečnosti se v roce 2013 dopravní nehody podílely na 0,68 % z celkového počtu všech úmrtí, což je přibližně každý 150. případ. V příspěvku dokumentuji a hodnotím protihlukové clony v blízkosti Prahy a porovnávám jejich řešení s metodikou Ředitelství silnic a dálnic a Správy železnic.