Venkovská architektura vybraných sídel na Teplicku a Vysokomýtsku
Abstrakt: Cílem článku je seznámení s lokálními architektonickými projevy ve vybraných lokalitách Ústeckého a Pardubického kraje a jejich porovnání. Tato práce je dílčím studiem sídel s cílem porozumění rozdílů života v sídle v tzv. “sudetech“ a mimo ně. V těchto lokalitách byly vybrány 3 sídla v blízkosti Teplic a 3 v okolí Vysokého Mýta, které byly v minulosti navrženy k památkové ochraně, ale tuto ochranu nezískaly. Výběr byl založen na interních datech v památkovém katalogu Národního památkového ústavu. V sídlech byly, na základě mapových podkladů indikačních skic stabilního katastru, vybrány pravděpodobně zachovalé stavby. Tyto objekty byly podrobeny vizuálnímu průzkumu in situ a následně, spolu s analýzou místa pomocí aplikací panorama a Street View, byly sledovány formy umístění objektů v sídle jako orientace hlavní budovy ke komunikaci, typ střechy, podlažností, předzahrádka a oplocení, orientace dvora k hlavní budově a kompozice staveb v rámci parcely. Současně byly sledovány detaily jako typy říms, počty okenních otvorů, excentrické štíty a způsoby obložení, zdobení fasád, typ krytiny, zdůraznění otvorů a přítomnost prvků jako nika pro světce a další. Následně byly vybrané stavby vyhledány v historických arších sčítání lidu s cílem nalezení povolání tehdejších vlastníků a národnosti. Původním cílem bylo nalezení společných rysů staveb vlastníků stejné národnosti, ale vybraná sídla v Pardubickém kraji neměla žádné německé obyvatele a v Ústeckém kraji byl vzorek Čechů příliš malý. Proto byly dále analyzovány stavby sloužící stejnému hlavnímu povolání vlastníků. Po vyčtení těchto dat bylo vybráno nejčastější povolání na Pardubicku – rolnictví, které se vyskytovalo v početnějším zastoupení i v kraji Ústeckém. Stavby pak byly vzájemně porovnány a byly identifikovány společné a odlišné rysy těchto staveb v kontextu jejich lokality.
