Stáhnout celý článek

Modulární architektura v zastavěném prostředí: Dopad vlivu modulární výstavby na stávající urbanistickou strukturu

Abstrakt: Modulární architektura pronikající do architektonického oboru se postupně vymezuje jako samostatná specifická oblast založená na modularitě, prefabrikované výrobě modulových prostorových jednotek, udržitelnosti a efektivní modulární výstavbě. Ta je nástrojem výstavby s pestrou škálou využití od staveb pro bydlení, administrativu, nemocnic, škol, pro stavby dočasné i trvalé nebo pro účely rozšíření stávajících kapacit a dostaveb urbanistických celků. I přes velký potenciál výhod je nezbytné zabývat se jejím dopadem na stávající urbanistické struktury. Proto je podrobena urbanistické analýze na konkrétních příkladech z praxe. Realizace jsou zasazeny do kontextu s vystavěným prostředím, ve kterém se nachází, jsou porovnávány ve stávající urbanistické struktuře, krajině posuzované lokality, architektonickým a estetickým akcentem staveb, strukturou hmot objektů a materiálů, dominancí a výškovou hladinou. Analýza poskytuje vhled do problematiky architektonického a urbanistického dopadu modulární výstavby na okolí a zahrnuje způsoby, jak a čím jej lze ovlivnit. Různé druhy materiálů fasádních systémů a variabilita kompozice modulů umožňují ve vztahu k urbanistické struktuře potlačit akcent modulu ve snaze zachovat místní ráz. V opačném případě jej lze naopak přiznat a využít jeho surovosti, který se stává estetickým záměrem a doplňkem charakteru krajiny stavby. Modulární architektura se může také rázově vymezit od stávající struktury a vnést do lokality něco zcela nového. Ani v jednom případě se nejedná o chybný přístup, pokud nejsou vymezená určitá regulativní opatření, která by vyžadovala konkrétní přístup pro zachování stávajícího rázu staveb. Z podstaty modulární architektury a výstavby vyplývá, že je značně omezená vlastním konstrukčním systémem, který nemusí být vždy vhodným nástrojem pro uspokojení regulace. Přestože lze konstrukční modulový systém aplikovat napříč typologickými druhy a odvolávat se na jeho benefity a přednosti, bude se vždy podílet na estetickém a architektonickém dopadu na stávající urbanistickou strukturu, a to i v případě, kdy bude akcent modulu potlačen fasádním opláštěním, kompozičním řešením stavby nebo tvarem střech.

HAVRÁNKOVÁ, Sabina (2023). Modulární architektura v zastavěném prostředí: Dopad vlivu modulární výstavby na stávající urbanistickou strukturu. In: Jiří Kugl, ed. Člověk, stavba a územní plánování 17. ČVUT v Praze, Fakulta stavební pp. 233-251. ISBN 978-80-01-07329-2. ISSN 2336-7695.