Změny životního prostředí a jejich vliv na rozvoj či úpadek měst v historické retrospektivě
Abstrakt: Diskuse o stavu životního prostředí je součástí celé řady teoretických a následně i praktických úvah a opatření cca od poloviny 20. století, kdy vyšla zpráva tzv. Římského klubu. Od té doby se poměrně po dlouhou dobu vycházelo (a mnohdy stále ještě vychází) z předpokladu, že základem stavu životního prostředí je chování člověka a změny (myšleno pozitivní změny) tohoto chování povedou i ke změnám ve stavu životního prostředí všeobecně i na úrovni jednotlivých sídel. V poslední době se ale ukazuje, že vliv člověka na globální klima je sporný. Klimatická změna zcela neoddiskutovatelně probíhá (přestože pozitivní změny v chování společnosti nastávají) a ukazuje se, že probíhala i v dávnější historii. Cílem práce je prohloubit znalosti o těchto historických příkladech adaptace či neadaptace na dopady změny podmínek životního prostředí resp. změny klimatu a poukázat na možnosti poučení se z historického materiálu, a to na příkladu vybraných starověkých civilizací Blízkého Východu a Středomoří. Práce koreluje zjištění vývoje klimatu s významnými změnami v urbánních či civilizačních strukturách od nejstarších dokladů neolitických sídel jako je např. Boncuklu na konyjské pánvi v dnešním Turecku, přes neolitizaci Evropy svébytnou Vučedolskou kulturou či s ní související protoindickou civilizaci (harrapskou kulturu) a rané civilizace v Mezopotámii (s příkladem města Uru) až po kulturu minojskou, příklady řecké kolonizace (Milétos či Efesos) až po římské Pompeje a důvody jejich zániku. Z práce vyplývá, že pro smysluplné uchopení tématu bude třeba zpracovat nejen ucelenější přehled jednotlivých historických příkladů, ale také typologii hlavních vlivů životního prostředí na fungování, růst i úpadek sídel, a to jak klimatického, tak i neklimatického charakteru.
