Hřbitovy a pohřebiště ve městě – Strakonice
Abstrakt: Hřbitovy zabírají v řadě měst rozsáhlé plochy srovnatelné například s plochami obytných souborů (Olšanské hřbitovy v Praze leží na ploše přes 50 hektarů). Jejich poloha i forma se měnily v průběhu historie v souvislosti se způsobem pohřbívání, církevními a následně státními předpisy i preferencemi té které doby (krematoria, obřadní síně, lesní hřbitovy, rozptylové louky). V řadě měst jsou staré hřbitovy významnými plochami zeleně, které plní řadu dalších funkcí (ekologická, ekostabilizační, mikroklimatická, rekreační, památková ad.), ovlivňují obraz města. V mnoha případech mají dnešní parky a parkově upravené plochy v centrech historických měst svůj původ v ploše hřbitova, který býval v minulosti víceméně jedinou plochou „veřejné zeleně“ ve městě. Specifické jsou hřbitovy židovské a jejich poloha, která byla ovlivněna různými restrikcemi ze strany státu a měst, stejně jako pohřební objekty šlechty a církevních hodnostářů (hrobky, pohřební kaple), jež mohou být cennou součástí našeho památkového fondu. Poloha hřbitovů ve městě je historicky podmíněná a vypovídá o době jejich vzniku i urbanistickém vývoji sídla (stejně jako další funkční plochy ve městě). Článek představuje vývoj pohřbívání ve Strakonicích a především se zabývá centrálním hřbitovem sv. Václava. Zmiňuje i další hřbitovy vč. zaniklých, pohřbívání v kostelích i specifický příklad židovského hřbitova. Je nejen příspěvkem k poznání urbanistického vývoje Strakonic, ale i obecnějších principů uplatňovaných v řadě podobných měst.
