Počátky urbanizace a vznik měst v Itálii
Abstrakt: Na přelomu 1. tisíciletí př. n. l., tedy na konci doby bronzové a počátku doby železné, dochází ke klíčovým změnám v sídlištním systému ve starověké Itálii. Roztroušené vesnicko-pastevecké osídlení se na počátku doby železné mění a vznikají proto-urbánní sídlištní jádra, která se postupně dále urbanizují a hierarchizují. V konečném důsledku se tato centra mohla (ale nemusela) dále vyvinout v urbanizovaná sídlištní centra – města, která se stala symbolem nejen tehdejšího civilizovaného světa. K již dlouho známým a poměrně prozkoumaným městům v Etrurii se v poslední době přidávají poznatky z Latia a poněkud periferních oblastí Umbrie nebo jihovýchodní Itálie. Každý region je specifický a urbanizace v něm probíhá nerovnoměrně. To může být dáno jejich různým stupněm "civilizovanosti", ale také přírodními podmínkami a odlišným historickým vývojem. V tomto textu obecně představím přehledné shrnutí dostupných poznatků o změně sídlištního systému u italických kmenů (Latinů, Umbrů, Sabinů, Samnitů) z roztroušeného vesnicko-pasteveckého na konci doby bronzové v urbanizovaná sídlištní jádra rané doby železné. Dále popíši jednotlivé fáze urbanizace probíhající od 10. až do 8. století př. n. l. od před-urbánní společnosti přes období náhlých změn souvisejících se vznikem proto-urbánního centra až ke konečné urbánní systematizaci a vzniku samotných měst. Geograficky se soustředím na klíčovou oblast obývanou kmenem Latinů a území dalších Italiků, tj. například Umbrů a Samnitů, kteří vykazují rozdílný průběh urbanizace. V konečném důsledku tyto urbanizační procesy povedou ke vzniku primárních sídlištních celků v italických oblastech, z nichž nakonec jedno město (Řím) ovládne celé Středomoří.
