Ke zpětnému hledání vyměřovacích soustav lokátorů v půdorysech měst a vesnic
Abstrakt: Hledání systému v pravidelných půdorysech měst a vesnic představovalo pro badatele vždy výzvu. Prakticky každý, kdo se kdy zabýval sídlem, ve kterém se objevovaly prvky pravidelnosti, se více či méně úspěšně pokoušel najít aplikovaný modul. Připomeňme si například rozměření Svídny Zdeňkem Smetánkou či Lorenzovo zkoumání koncepce založení Nového Města pražského. V posledním desetiletí se problematika způsobů založení sídel dostala opět do popředí zájmu odborné veřejnosti. Úspěšně byly popsány vyměřovací soustavy v oblasti Rakovnicka a jsou zkoumány další zajímavé lokality jako například Hirzův Újezd či Broumovsko. Analýza je opřena o dnes již běžně dostupné mapy stabilního katastru - nejstarší přesný mapový podklad a ideálně o archivní informaci o počtu lánů sídla v době emfyteutického vysazení či k určitému letopočtu. Pokud není informace o počtu lánů staršího data, lze orientačně využít počty usedlostí uváděné Berní rulou (1654). Hledání vyměřovacího systému je založeno na předpokladu, že bylo - li sídlo lokováno úmyslně za účelem vybírat poplatky, muselo se tak stát na základě měření, které se zcela logicky odráží v urbanistické struktuře historického jádra. Na řadě příkladů již bylo prokázáno, že lze modulový systém, či dokonce systémy v půdorysech sídel identifikovat a stanovit délkovou hodnotu použité základní jednotky - modulu, který se s největší pravděpodobností shoduje se starou délkovou měrou zvanou provazec. Problematičtější je datování nalezené struktury. Nabízí se vazba k vysazení sídla po právu zákupním, ale ve většině případů nelze s určitostí stanovit, zda nalezený systém je stejného stáří. S jistotou lze jen tvrdit, že jde o aplikaci měřičského principu používaného v době středověké kolonizace a že tato urbanistická aktivita vtiskla charakteristické rysy uspořádání většině českých měst a vesnic. Fragmenty původního rozdělení pozemků jsou fixovány v parcelaci dodnes. Zaslouží si proto pozornost při další rozvaze, kam by mělo sídlo směřovat, přičemž by měly být zachovány a ideálně i využity jeho dosud dochované historické hodnoty.
