Rakouská severozápadní dráha a její vliv na urbanistický vývoj sídla
Abstrakt: Rakouskou severozápadní dráhu postavila za Rakouska-Uherska v letech 1869–1874 soukromá společnost ÖNWB jako nejkratší spojení z Vídně do Berlína. Rakouská severozápadní dráha byla pro oblasti severních Dolních Rakous, jihozápadní Moravy, východních a severovýchodních Čech výrazným modernizačním prvkem, který usnadnil výměnu zboží i pracovních sil. V roce 1909 přišlo zestátnění a prioritu začala postupně získávat rovinatější trať, která vede na sever přes Břeclav a Brno. Desítky let pak Severozápadní dráha setrvávala rozdělena kvůli železné oponě a její důležitost nadále upadala. Inženýři použili při stavbě pár technických novinek týkajících se například mostů (významných městotvorných prvků) ve Vídni, Znojmě přes Dyji či v Ústí nad Labem. Zcela převratná byla výstavba železničářské kolonie v Nymburce, která se svými pravoúhlými ulicemi, stromořadími, zahradami a parkovým náměstím dlouho neměla obdoby. Článek se zaměří na analýzu dopadu dráhy na sídla, skrz která byla tažena. Bude vybráno několik (cca. 4) reprezentativních příkladů měst, u kterých bude především zkoumán jejich urbanistický vývoj v závislosti na příchodu dráhy neboli jak železnice ovlivnila růst organismu sídla. Práce se také bude zabývat otázkou socio-ekonomických dopadů Severozápadní dráhy (a průmyslové revoluce) na tyto konkrétní města - například tím, jak se proměnila jejich funkční struktura (zastoupení průmyslu vůči zemědělským provozům, navýšení bytové zástavby vůči rodinným domům a podobně). Vyjdu ze studia historie zkoumaných měst, archivních map a statistických údajů (typu počtu domů či počtu obyvatel) a na jejich základě ukážu, jak sídlo reaguje na železnici a jak je jí formováno.
