Stáhnout celý článek

Participativní plánování ve výuce i praxi

Abstrakt: Participativní plánování se stalo nedílnou součástí současné praxe územního plánování, jeho začlenění do výuky architektury a urbanismu však zůstává omezené. Tento příspěvek se zabývá využitím participativních metod v rámci vysokoškolského předmětu a hodnotí jejich přínos jak pro identifikaci potřeb uživatelů, tak pro rozvoj kompetencí studentů. Výzkum vychází z případové studie realizované v letním semestru akademického roku 2024/2025 v rámci výuky na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze. Studie se zaměřuje na veřejné prostranství před základní školou v Milevsku a kombinuje kvantitativní a kvalitativní participativní metody, zahrnující dotazníková šetření (n = 63), řízené rozhovory (n = 12) a kreativní aktivity se žáky (přibližně 100 účastníků). Výsledky ukazují, že kombinace participativních metod umožňuje komplexně identifikovat klíčové problémy řešeného území, zejména v oblasti dopravní bezpečnosti, nedostatečné vybavenosti veřejného prostoru a nedostatku zeleně. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami uživatelů zároveň zdůrazňují význam využití různorodých metod. Zjištění rovněž potvrzují, že zapojení dětí prostřednictvím kreativních metod přináší cenné poznatky, které běžné participační nástroje nedokážou zachytit. Z pedagogického hlediska studie potvrzuje, že začlenění skutečných participativních procesů do výuky přispívá k rozvoji praktických, analytických a komunikačních dovedností studentů. Příspěvek poukazuje na to, že tento přístup představuje přenositelný model propojující akademické vzdělávání s praxí územního plánování.

ABU ZUMMAROVÁ, Gloria, VONDRÁČKOVÁ, Simona, BOUŠKOVÁ, Zuzana (2025). Participativní plánování ve výuce i praxi. In: Jiří Kugl, ed. Člověk, stavba a územní plánování 19. ČVUT v Praze, Fakulta stavební pp. 24-39. ISBN 978-80-01-07579-1. ISSN 2336-7695.