Kokořínsko jako krajina se specifickou strukturou osídlení. Analýza na příkladu obcí Kruh, Olešno a Blatečky
Abstrakt: Krajina se specifickou sídelní strukturou byla v Typologii historické kulturní krajiny České republiky (2020) vymezena jako typ organicky vyvinuté krajiny. Jedná se o oblasti se specifickou sídelní strukturou, která je v rámci regionu víceméně jednotná a odlišuje se od okolního území. Je dána prostorovým uspořádáním venkovského sídelního systému, jejich vzájemnými vazbami a hierarchií, typem osídlení, půdorysným typem sídel a případně dochovanými prvky regionálně specifické venkovské architektury. Článek představuje několik krajin, které lze vnímat jako krajiny se specifickou sídelní strukturou. Důraz při jejich popisu je kladen na specifika jejich historicky podmíněné sídelní a urbanistické struktury, resp. architektonické formy. Krajina Kokořínska je pak představena formou případové studie s podrobnějším popisem několika obcí. V druhé části se článek zabývá praktickým využitím vymezení tohoto typu krajiny na úseku státní památkové péče, včetně možností plošné ochrany (krajinné památkové zóny), státní ochrany přírody a krajiny (včetně velkoplošné ochrany) a územního plánování. Zaměřuje se především na pojetí identity krajiny (ve vztahu k Úmluvě Rady Evropy o krajině), ochranu krajinného rázu (podle zákona o ochraně přírody a krajiny) a pojetí charakteru území, které se objevuje ve stavebním zákoně a je jedním z aktuálních témat současného územního plánování. V závěru je diskutována použitelnost aplikace dané metodiky v jednotlivých resortech.
