Ohrožení historické kulturní krajiny a obnovitelné zdroje energie
Abstrakt: Historická kulturní krajina představuje nepochybnou hodnotu, o kterou je třeba pečovat a chránit ji. Tento článek představuje různé hrozby, kterým kulturní krajina v současnosti čelí, a to jak přírodní, tak antropogenní. K těm přírodním patří jevy související se změnou klimatu: Sucho (dlouhotrvající sucho, lesní požáry...), voda (bleskové a regionální povodně, přívalové deště, krupobití, sníh...), vítr (orkán, tornádo, větrné smrště, X bezvětří, inverze, smog), mráz (námraza, ledovka, holomrazy) nebo škůdci (kůrovec, bobr, invazní rostliny a živočichové). Mezi antropogenní rizika patří urbanizace a suburbanizace (rozrůstání měst, obytné a komerční objekty - logistika, doprava, sklady atd. ), periferizace (degradace půdy, opouštění půdy, zarůstání, ruderalizace, extenzifikace využití vč. brownfields, blackfields, městské periferie atd.), povrchová těžba vč. rekultivací (lomy, kamenolomy, pískovny, cihelny atd. ), dopravní a technická infrastruktura (vysokorychlostní tratě, dálnice, rychlostní silnice, přeložky, obchvaty, vysílače, vodní díla - nádrže, kanály, protipovodňová opatření - přehrady, poldry, suché nádrže atd.), ale také nové formy zemědělství (agrivoltaika, intenzivní sady, plantáže energetických dřevin, agrolesnictví atd.). Ke konfliktům a ohrožení kulturní krajiny docházelo i v minulosti, ale současnost přináší výzvy, které v předchozích obdobích neměly obdoby. Pravděpodobně největším a nejkonfliktnějším problémem současnosti je umisťování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů (větrné elektrárny, větrné parky, fotovoltaické elektrárny, geotermální elektrárny atd.), zejména větrných a fotovoltaických elektráren, které představují bezprecedentní a výrazně nadměrný zásah do tradiční kulturní krajiny. Zdá se proto nezbytné předem posoudit kvality a limity krajiny, aby bylo možné určit oblasti, kde lze nalézt kompromis mezi oprávněnými požadavky na obnovitelné zdroje a stejně oprávněnou ochranou krajinných hodnot. Text předkládá dvě rozsáhlé studie, a to Moravskoslezského a Královéhradeckého kraje, které se snaží odpovědět na tyto velmi aktuální otázky jak v negativní podobě (kde ne), tak v pozitivní podobě (kde ano či spíše ano).
