Estetická hodnota v ochraně krajinného rázu
Abstrakt: Estetická hodnota krajiny se stala neopominutelným a často klíčovým aspektem hodnocení krajinného rázu (zákonným kritériem). Na druhou stranu je právě vliv na „estetickou hodnotu“ jedním z nejvíce diskutabilních hledisek hodnocení krajinného rázu, které je možné snadno použít (zneužít) ke zpochybňování objektivity hodnocení krajinného rázu jako takového. Na jedné straně se objevují hlasy volající po odstranění pojmu estetické hodnoty ze zákona, neboť je chápána jako pojem spojený s ryze subjektivním přístupem a tudíž metodicky těžko uchopitelný, na straně druhé je snaha (spíš teoretická, než reálná) do hodnocení vtáhnout estetiku jakožto filozofickou disciplínu. Oba přístupy je nutné odmítnout. Estetická hodnota obsažená v textu zákona není filozofickým pojmem, nýbrž neurčitým právním pojmem, stejně tak otázka, zda určitý záměr je s to snížit nebo změnit krajinný ráz, je otázkou právní, jejíž zodpovězení náleží výhradně správním orgánům a soudům. Mnohaletá praxe v hodnocení krajinného rázu vede k závěru, že k estetické hodnotě lze přistupovat jako vizuální atraktivnosti krajinné scény, která je dána harmonií měřítka a vztahů v krajině, a která pracuje metodami architektonické, krajinářské a urbanistické kompozice. Na základě zkušeností s různými typy hodnocení se dokonce ukazuje, že je možné definovat určitou soustavu indikátorů odkazujících na potenciální možnost vnímání estetické hodnoty v dané krajině, a tím celé hodnocení postavit na relativně objektivní základy. Příspěvek představuje toto pojetí estetické hodnoty, jak se postupně vyvinulo a osvědčilo praxí.
