Vliv městské zeleně na bezpečnost veřejných prostranství
Abstrakt: Urbánní prostor – fyzický prostor ulic, náměstí a dalších veřejných prostranství je místem, kde se odehrává život sousedství. Je neustále konfrontován se soudobými požadavky na nové funkce a nové způsoby využití – vznikají tak nové formy veřejných prostor; místa tradiční se transformují a postupně se adaptují potřebám nových uživatelů. Se zvyšující se potřebou adaptovat urbanizované prostředí také klimatickým změnám dochází k velkému nárůstu ploch zeleně ve městě. Zeleň, která bývá v současnosti vnímána jako pozitivní prvek sídla, byla historicky často považována za bezpečnostně riskantní prvek. I v současné době je často polemizováno nad bezpečností některých typů a forem zeleně, s čímž se zvyšuje nutnost studia vztahu mezi zelení a bezpečností – skutečnou i pocitovou. Příspěvek ve svém úvodu stručně popisuje, jak byla bezpečnost městské zeleně vnímána napříč historií. Následně se zaměřuje na rešerši různých teorií zkoumajících bezpečnost fyzického prostředí a snaží se o jejich aplikaci na otázky sídelní zeleně. Práce má za cíl na modelovém příkladě vybraného sídla severních Čech analyzovat prvky zeleně a jejich parametry, které významně ovlivňují bezpečnost veřejného prostranství. Hlavními užitými metodami je vlastní vědecko-výzkumná činnost – z velké části se jednalo zejména o pozorování v terénu; empirické zkoumání a dokumentaci nejběžnějších forem zeleně v sídle; sběr dat a jejich následnou analýzu a zhodnocení; a také porovnání s podobnými příklady z jiných měst. Na základě tohoto zkoumání byly identifikovány nejčastější formy zeleně a potenciální znaky poukazující na jejich bezpečnost/nebezpečnost. Je naznačeno, jak identifikace a klasifikace těchto znaků může sloužit k vyhodnocování kvality veřejného prostranství z hlediska bezpečnosti. Výstupem příspěvku je tabulka Hodnocených indikátorů bezpečnosti veřejných prostranství – konkrétně část zaměřená na sídelní zeleň. Příspěvek je součástí širší práce, jejímž cílem je vytvoření postupu, který by mohl na základě komplexní analýzy veřejného prostranství pomoci k vytvoření tabulky hodnocených indikátorů bezpečnosti. Ty by mohly následně posloužit pro vytvoření metodického postupu a kvantifikaci Hodnocení míry bezpečnosti veřejného prostranství. Výsledná práce by mohla být využitelná především samosprávnými orgány sídel či projektanty pro plánování budoucího rozvoje, ale také pro revitalizaci a opětovné začlenění stávajících nevhodně fungujících a nebezpečných veřejných prostranství zpět do městského života.
