Plošná ochrana ZPF v kontextu rozvoje obce
Abstrakt: Podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, představuje zemědělská půda základní přírodní bohatství naší země, je nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a zároveň je hlavních složek životního prostředí, přičemž pro nezemědělské využití zemědělské půdy je nutné prokázat dodržování zásad plošné ochrany. Na území České republiky je zpravidla rozvoj obcí navázaný na nezemědělské využití zemědělské půdy, které je ovšem regulováno ze strany výše uvedeného zákona. V důsledku zákonné regulace dochází při plánování rozvoje obce opakovaně ke střetům mezi orgány ochrany ZPF a pořizovatelem ÚPD či žadatelem o odnětí zemědělské půdy, neboť v obou případech je nutno individuálně posuzovat, zda v daném případě převažuje zájem na realizaci záměru (ve smyslu rozvoje obce) či zda převažuje zájem na zachování zemědělské půdy. Dále je zásadní otázka posuzování jiného veřejného zájmu, který výrazně převažuje nad veřejným zájmem na ochranu půdy, a který je potřeba prokázat ze strany žadatele při navržené nezemědělském využití nejkvalitnější půdy zařazené do I. či II. třídy ochrany. V dané problematice je dále relevantní kontinuita mezi stanovisky dotčeného orgánu, neboť v současné době došlo opakovaně k situaci, kdy byl udělen nesouhlas s odnětím zemědělské půdy ze strany orgánu ochrany ZPF, byť se jednalo o záměr, který byl situován na ploše k tomu určené platnou územně plánovací dokumentací.
