Pelištejská města starověké Levanty
Abstrakt: Levanta hrála významnou roli v dějinách lidstva od nejstarší historie, neboť jako pevninský most spojovala tři kontinenty Afriku, Asii a Evropu. Byla proto místem, kudy už před více než 1,5 milionem let procházeli skupiny emigrantů z Afriky a kteří se zde samozřejmě rovněž postupně usídlovali. Přesto stojí vývoj osídlení a urbánních struktur v Levantě mino hlavní proud bádání, když se většina výzkumníků soustředí na území starověkého Egypta a na území Mezopotámie. Hlavním předmětem výzkumu v tomto území tak jsou bádání izraelských autorit, které se ale v převážné míře soustřeďují na výzkum dějin židovských kmenů a vedle nich křesťanská biblická studia potvrzující či vyvracení historické zprávy Starého i Nového zákona. Přitom v období 1. tisíciletí př. Kr. bylo území Levanty obýváno nejen Židy (a Araby tak, jak je tomu dnes), ale dalšími dvěma etnickými skupinami – Féničany a Pelištejci (biblickými Filištýny), kteří zde rovněž zanechali rozsáhlou hmotnou kulturu vč. vlastních urbánních struktur. S příspěvky k fénické stavbě měst se lze setkat sice sporadicky a zejména s odkazem na jejich působení v západním Středomoří, ucelené práce věnující se Pelištejcům ale zcela chybí. Příspěvek se proto zaměří na zcela opomíjenou urbánní kulturu Pelištejců a na rozbor jejich hlavních starověkých sídel, jako jsou města Gaza, Aškalón, Ašdod a Gat. Na základě studia archeologického materiálu, obrazových a literárních pramenů a dílčího vlastního terénního šetření a ve světle nových poznatků historických věd tak jde o to přinést rozšíření obecného teoretického urbanistického poznání v segmentu, který je z pohledu vývoje urbanismu velmi zajímavý, ale velmi málo prozkoumaný. Cílem článku proto bude zmapovat vývoj hlavních pelištejských sídel v 1. stol. př. Kr. a provést jejich komparativní analýzu s městy Židů, Arabů, a zejména Féničanů dané doby.
