Vesnická struktura ve městě: Analýza původních veřejných prostranství Stodůlek
Abstrakt: Málokterá evropská města vznikala na zelené louce pravidelným, ortogonálním založením, a na městské struktuře je vidět její vrstevnatost. Nejčastější je historické jádro obklopené výstavbou z dalších, mladších období. S plošným růstem k sobě města přičleňovala další struktury: některé byly vystavovány plánovaně jako předměstí a později s jádrovým městem srostly, jiné existovaly již od dob středověku, obdobně jako jádrové město. Tato sídla měla převážně vesnickou urbanistickou strukturu a charakter, se svým hlavním veřejným prostranstvím, nejčastěji návsí, případně uličním prostorem. Příspěvek se zabývá analýzou hlavního veřejného prostranství jednoho z těchto původních sídel – Stodůlek, které byly samostatnou vesnicí až do druhé poloviny 20. století. Tato případová studie je pilotní studií disertační práce, která pomocí analýzy vybrané reprezentativní skupiny prostranství původních sídel vyhodnotí jejich proměny a jejíž cílem je upozornit na specifika veřejných prostranství vesnického charakteru v městském prostředí. Revitalizace těchto prostor jsou běžně řešeny za pomoci městských manuálů tvorby veřejných prostranství, které obvykle nerespektují jejich odlišný charakter a historii. Zachování hodnot původní struktury a charakteru může pomoci vyhlášení území za vesnickou památkovou rezervaci, nebo zanesení území jako „historické jádro bývalých samostatných obcí“ do územně analytických podkladů. Stodůlky spadají pod obě tyto kategorie, i přesto jejich náves prošla mnoha změnami, které ji ubrali na kvalitě. Prostor návsi, i přes své hodnoty není často užíván, nepůsobí příliš atraktivně. Případová studie se zaměřuje na identifikaci jednotlivých proměn ve veřejném prostranství a důsledků z nich plynoucích. Tyto proměny budou identifikovány pomocí analýzy provedené na základě shromážděných dat o historické podobě stodůlecké návsi (mapové podklady, dobové fotografie a teoretická či popisná díla) od poloviny 19. století do současnosti a o současném stavu. Kromě dat o fyzickém současném stavu řešeného veřejného prostranství získané terénním průzkumem vstupují do analýzy také data o užívání prostranství obyvateli Stodůlek a širší Prahy. Ty byly získány dotazníky s návštěvníky prostranství in situ a také dotazníky umístěnými na internetu. Mimo aktuálního využívaní prostranství byly pomocí dotazníků zjišťovány také názory na možné prvky revitalizace původní návsi a jejího budoucí využití. Důležitým zjištěním bylo, že náves není v současnosti aktivně vyhledávaná či často využívaná lokalita, a že respondenti jsou převážně nakloněny k revitalizaci a oživení prostranství. Na základě zjištěných dat závěr příspěvku nabízí možnosti revitalizace prostor původní návsi.
