Využití numerických modelů a moderních technologii pro návrh a optimalizaci veřejného prostoru města
Abstrakt: V dnešní době jsou mikroskopické modely pohybu osob v zahraničí běžně využívány, jak pro posuzování bezpečnosti osob, tak i pro obyčejné chování pěší dopravy. Příkladem mohou být zejména modely evakuace osob ohrožených vzniklým nebezpečím, provozní modely pohybu při veřejných akcích (festivalů, průvodů, vánočních trhů atd.) či modely pohybu osob při přepravě v rámci dopravních uzlů a návazné dopravy. Pro každou tvorbu modelu jsou důležitá kvalitní vstupní data, nevyjímaje modelování pěší dopravy ve veřejném prostoru. Před samotným návrhem řešeného území potřebujeme znát jeho vstupní parametry, jako je počet osob, směrový průzkum, výpočet intenzit na jednotlivých koridorech, kapacity rozptylových ploch atd., které nám mohou sloužit následně jako vstupní data modelu pro analýzu konkrétně řešeného návrhu. I přesto, že žijeme v moderní době, kdy se sdílení dat stalo běžnou denní součástí lidských životů, je velmi složité získat data týkající se osob, provozu města a pěší dopravy v něm. S rozvojem inteligentních měst (Smart Cities) využívající moderní technologie a data ke zvýšení efektivity, ekonomického rozvoje, udržitelnosti a kvality života občanů v městských oblastech se otvírají nové možnosti získání kvalitních vstupních dat pro numerické modelování, které by mohlo vést k symbióze těchto dvou odvětví, ústící v efektivní nástroj pro správu a plánování území měst. Článek se zaměřuje na představení numerického modelování pěších osob a jeho možného využití při návrhu a optimalizaci veřejného prostoru. Postup analýzy kvality pěší dopravy pomocí numerického modelu pěší dopravy je demonstrovaný na konkrétním návrhu revitalizace městského dopravního uzlu Mendlovo náměstí v Brně. Výsledky simulací, jako jsou trajektorie osob, Level of Service (LoS), hustota osob na m2, průměrná rychlost osob, čas zdržení apod., jsou ukazateli, pomocí kterých jsme schopni analyzovat návrh a odhalit v něm tzv. „kritická místa“, zhodnotit budoucí komfort pohybu osob v posuzovaném prostoru, optimalizovat provozní procesy i geometrii samotného návrhu. Budoucí využití těchto metod pro plánování území měst by mohlo být chápáno, jako významný příspěvek k vytváření technicky správných a zároveň funkčních řešení, jak z pohledu kapacit, plynulosti provozu, tak i z pohledu uživatele a jeho komfortu při samotném pohybu.
