Změny ve veřejném prostoru vlivem krizového stavu vyvolaného pandemií.
Abstrakt: Různé druhy nemocí a jimi způsobené pandemie provází lidstvo od nepaměti. Mnohdy měnily celé společnosti. Způsobovaly zmenšení populace, zániky vesnic i měst a tím často měnily vzorce osídlení krajiny. Kromě toho měly vliv také na chování lidí, a na způsob, jakým navrhovali města a jejich veřejný prostor, zejména ulice a náměstí. Následující stať si klade za cíl identifikovat změny v užívání veřejného prostoru, odehrávající se od jara 2020, od počátku aktuální pandemie, v celosvětovém měřítku, i na domácí půdě. A posléze identifikovat, jaké budou mít tyto změny vliv na přístup k navrhování či úpravám veřejných prostranství. Práce stojí na definování veřejného prostoru dle teorie prof. Ing. arch. Michala Šourka. Na základě této teorie a zkoumání: 1) současných tendencí v chování obyvatelstva týkající se využívání veřejného prostoru, bydlení a způsobu práce, skrze zpravodajství a vlastní zkušenosti 2) současných dočasných opatření některých evropských a amerických měst skrze oficiální plány a prohlášení měst a skrze zpravodajství 3) zkoumání již publikovaných názorů a predikcí odborníků v oblasti urbanismu a městského plánování budou identifikovány změny ve využívání, či tendence upřednostňování konkrétního způsobu využívání veřejného prostoru a veřejných prostranství. Bude zkoumána souvislost v používání soukromého a veřejného prostoru, urbánního a virtuálního veřejného prostoru, interiérového a exteriérového urbánního prostoru, a jejich vzájemné ovlivňování: která sekce prostoru bude do budoucna nejužívanější? Potřebujeme veřejná prostranství? Na základě výše zmíněného a v kontextu důsledků historických pandemií na veřejná prostranství práce předjímá možné důsledky, jako důraz na některé stávající přístupy (například město pro chodce) či změny v přístupu k navrhování (upřednostňování exteriérového prostoru) a úpravy veřejných prostranství (měnění profilů ulic, poskytování více místa chodcům, cyklistům). Změny vedoucí převážně ke zdravějším, ekologičtějším městům, zaměřeným na své obyvatele. Nejvíce budou řešeny možné důsledky změn ve vnímání intuitivní kapacity prostoru, rozšíření home-office a menší popularitě MHD, jakožto míst pravděpodobnější nákazy. Možné důsledky budou ukázány na adaptační strategii a projektu Open Streets města Milán. Tyto zjištění budou porovnány se situací na domácí půdě. Ze statě vyplývá několik obecných doporučení a tendencí vývoje veřejného prostoru a prostranství, které lze na základě stávající situace určit. Míří na podporu mikro-mobility, pěšího provozu a změnu využívaných funkcí veřejného prostoru. Těchto tendencí by se měla (nejenom česká) města držet, pokud chtějí dospět k udržitelnému soužití obyvatelstva ve městech (například předejití lockdownu, zavírání občanské vybavenosti, nevyužívanosti a chátrání veřejných prostranství, špatnému životnímu prostředí…) během pandemie SARS-CoV-2, i po ní (resp. po vynalezení léku).
