Spektrum nástrojov na zabezpečenie dostupného bývania v českých sídlach
Abstrakt: Bydlení je základní lidské právo. Má zásadní dopad na kvalitu života, blahobyt, zdraví, životní prostředí, mobilitu a společnost jako celek. Dobře naplánovaná řešení bydlení jsou předpokladem pro to, aby se města a další lidská sídla stala sociálně, ekologicky a ekonomicky udržitelnými a kulturními. Nedostatek bydlení, které si obyvatelé mohou dovolit, vede k těžkým problémům, jako je nezdravé prostředí, chudoba a bezdomovectví, sociální krize a celková nekonkurenceschopnost. Proto se dostupné bydlení stalo v posledních desetiletích obzvláště důležitým politickým cílem. Tento článek pojednává o tom, jakou roli hraje strategické plánování, když se obce snaží o lepší dostupnost bydlení. Zvažuje propojení mezi dostupným bydlením, strategickým plánováním a všemi aspekty fyzického plánování, udržitelnosti životního prostředí, ekonomické proveditelnosti a sociální soudržnosti. Uvádí několik příkladů akcí a nástrojů, které lze nastavit prostřednictvím strategických plánů a které by obce mohly použít k zajištění dostupnějšího bydlení pro své obyvatele. Patří mezi ně metodické nástroje (např. audit možností bydlení nebo koncepce rozvoje bydlení), regulační nástroje (např. v územních plánech), omezující nástroje (např. daně z nevyužívaných prázdných domů nebo zahraniční investice) i proaktivní nástroje (např. vytváření prostředky na rozvoj bydlení nebo na podporu dobrého obrazu lokality). Uvedené akce a nástroje jsou rozděleny do šesti kategorií: a) politické, legislativní a administrativní, b) sociální, c) ekonomické, d) zakořeněné v infrastruktuře a prostředí, e) nakládání s plánovacím systémem a procesy a f) na základě reputace, marketing a branding. Poukazují také na celý proces strategického plánování. Článek varuje, že pokud jsou uvedená kritéria aplikována jednotlivě, žádný z nich není schopen vyřešit situaci nedostupného bydlení. Zdůrazňuje nutnost kombinovat širokou škálu akcí a nástrojů, které jsou vzájemně propojeny a vytvářejí synergie. To však vyžaduje větší zapojení místních aktérů, účinnější meziodvětvovou spolupráci a koordinaci mezi vnitrostátními a místními orgány.
