Stáhnout celý článek

Vývoj patia jako příkladu adaptace na klima

Abstrakt: Článek se bude zabývat úvahami o postupném vývoji a vlivu patia na funkce domu v teplých oblastech. Cílem tohoto textu proto bude jednak pomocí historické retrospektivy nastínit pravděpodobný vývoj patia v rámci architektury obytných staveb a jeho posun od východu k západu a pak také osvětlit pozitivní vlivy, které patio v obytných stavbách přináší z hlediska adaptace na změnu klimatu. Celkově bude článek zaměřen na vznik a vývoj patiu podobných charakteristik u staveb, jejich rozšíření pod vlivem dalších stavebních stylů a také popis plného uplatnění patia u vrcholných staveb na dotyku kultur a to zejména v Levantě a nebo v Maghrebu a v jeho španělské (Andalúzské části). Místem prvního vzniku a užití patií je bezpochyby Perská říše a pokračovalo přenesením do Judska a Asýrie, dále pak se tato stavební kultura šířila do Egypta a Lybie a poté i do Alžíru a Maroka, posléze do jižního Španělska, které dnes můžeme mylně považovat za kolébku Patia. Patio jako takové je i dnes velmi vhodnou inspirací pro adaptaci obytných domů malých rodinných i větších obytných (nízkopodlažních)komplexů k adaptaci na negativní změny klimatu v obytném prostoru a to zejména pro horké a tropické dny. Často bývá konstatováno, že použití starších vzorů může přinést prospěch a zlepšení kvality života ve stavbách. Patio jako stavební prvek pro domy v subtropických teplých oblastech ještě neřeklo své poslední slovo a prosadí se postupně s oteplováním klimatu nakonec i ve stavbách u nás, jak jsou toho některá aktuální řešení vnitrobloků důkazem. Závěrem lze sdělit, že patio jako vzor pro adaptační stavební technologii prošlo dlouhým vývojem a je rozšířené v teplých oblastech zejména v západní části světa, kde je pravidelně využíváno. Jeho zavedení častěji i do české architektury je očekáváno co nejdříve.

PONDĚLÍČEK, Michael (2022). Vývoj patia jako příkladu adaptace na klima. In: Jiří Kugl, ed. Člověk, stavba a územní plánování 15. ČVUT v Praze, Fakulta stavební pp. 108-119. ISBN 978-80-01-07049-9. ISSN 2336-7695.