Stáhnout celý článek

Základní východiska parcelace a umísťování rodinných domů na parcele v českém prostředí

Abstrakt: Vývoj priorit základních hodnot života dnešní společnosti staví otázku kvality bydlení stále více do popředí. Bydlení v rodinném domě s vlastní zahradou je pak všeobecné považováno prakticky za nejvyšší ideál většiny lidí (Hnilička 2012). V kontextu tohoto faktu měla stavební výroba tohoto typu bydlení od konce devadesátých let minulého století, byť s drobnými výkyvy, až po současnost, stále stoupající tendenci. Podobnou paralelu můžeme najít v poválečném vývoji stavění rodinných domů v USA nebo v SRN (Ptáček 2002). Při tak masivní developerské a stavební činnosti docházelo a dochází mnohdy k nerespektování základních daností a zásad, vážících se na celou problematiku individuálního bydlení. To bylo v minulosti vyvoláno, jak velkým tlakem na obce, maximalizací rozvojových ploch pro výstavbu rodinných domů a legislativní nepřipravenost na takový zájem o území, tak snahou developerů co nejrychleji a nejjednodušeji zhodnotit vložené investice. Takový vývoj měl zásadní vliv na kvalitu koncepce zástavby – parcelaci a organizaci veřejných prostranství v nově vznikajících územích rodinných domů. Jedním z prvních nešvarů, vyvolaných tímto trendem bylo stírání rozdílů mezi městským a venkovským typem parcelace a objektů RD. Je třeba poznamenat, že k tomuto nevhodnému způsobu zástavby docházelo již dříve, kdy ve snaze přiblížit venkov městu se začali do struktury obcí implantovat městské hmotové řešení objektů rodinných domů. V novodobém vývoji tento fakt zapříčinila velká migrace městských rezidentů na venkov, a to především do obcí v blízkosti větších měst. Důvodem k této migraci pak byla všeobecná představa o zdravé kvalitě bydlení na vesnici v těsné blízkosti přírody. To byla příčina jinak formované zástavby RD pro městské klienty, kteří neuplatňovali hospodářské využití pozemku svých domů. Pro lepší orientaci v problematice rozdílů městské a venkovské rodinné zástavby jsou shrnuty hlavní znaky obou typů zástavby, zásadní principy jejich umísťování na pozemku, rozdíly ve výškových hladinách nebo například vztah RD k veřejnému prostranství s vazbou na pěší a motorovou dopravu.

KOUBKOVÁ, Renata, STOJAN, Daniel (2021). Základní východiska parcelace a umísťování rodinných domů na parcele v českém prostředí. In: Jiří Kugl, ed. Člověk, stavba a územní plánování 14. ČVUT v Praze, Fakulta stavební pp. 170-187. ISBN 978-80-01-06893-9. ISSN 2336-7695.