Stáhnout celý článek

Skryté kulturní hodnoty chráněných území

Abstrakt: Kulturní charakter krajiny pramení nejen z její současné hospodářské struktury, ale také z antropogenní minulosti reflektované archeologickými nálezy. Ty lze identifikovat také v krajině, jenž je dnes legislativně chráněna pro své přírodní hodnoty. Samotná intenzita minulých lidských činností je samozřejmě silně ovlivněna obecnějšími sídelními strategiemi, zohledňujícími především geomorfologické charakteristiky krajiny. Specifický typ chráněné krajiny, představují velkoplošná chráněná území, vyznačující se výjimečnými krajinnými prvky nebo významnými přírodními hodnotami. Následující příspěvek diskutuje intenzitu a specifika minulých lidských aktivit v prostředí velkoplošných chráněných území na základě prostorových archeologických dat, zpracovaných do rastrové formy. Z analýzy dat vyplývá, že chráněná krajina byla lidmi využívána spíše sporadicky a nárůst aktivity lze spojovat až s obdobím středověku a novověku. Plochy nechráněné krajiny byly v minulosti využívány intenzivněji. Pozorovaný rozdíl mezi chráněnou a nechráněnou krajinou však nesouvisí se současnou společenskou strukturací krajiny, nýbrž s geomorfologickými specifiky chráněné krajiny a s nimi související sídelní historií.

FIŠER, Jan, NOVÁK, David, ŠMEJDA, Ladislav (2022). Skryté kulturní hodnoty chráněných území. In: Jiří Kugl, ed. Člověk, stavba a územní plánování 16. ČVUT v Praze, Fakulta stavební pp. 189-205. ISBN 978-80-01-07215-8. ISSN 2336-7695.