Stáhnout celý článek

Biotop vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců – příležitost k ochraně české krajiny před fragmentací

Abstrakt: Nárůst intenzity dopravy, ztráta zemědělské půdy, rozšiřování sídel a průmyslových areálů či rozvoj turismu a rekreace, to vše jsou procesy vedoucí k fragmentaci krajiny Česka. Fragmentace čili rozdělování větších bloků krajiny na menší části je procesem plíživým, a proto velmi nebezpečným. Řešení fragmentace představuje zachování a ochrana konektivity (prostupnosti) krajiny, budování ekologických sítí a zprůchodňování migračních bariér. Na základě této výzvy byl v letech 2015–2017 řešen projekt Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR, jehož hlavním výsledkem bylo vymezení Biotopu vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců (zkr. Biotop). Biotop byl vymezen na základě nálezových dat velkých savců (vlk obecný, medvěd hnědý, rys ostrovid, los evropský), prostorových distribučních modelů, terénního ověření a expertního posouzení včetně zapracování předchozích podkladů a je považován za minimální část krajiny Česka, kterou je nutné ochránit pro zachování její konektivity. Biotop byl vymezen na téměř 31 % Česka a skládá se většinou z lesních porostů, luk, pastvin a orné půdy. Zastavěné plochy jsou z něj z definice vyloučeny. Naprostá většina Biotopu (94 %) je již nějakým způsobem chráněna, přesto je důležité klást důraz na zachování jeho konektivity. Od roku 2020 je proto Biotop povinným podkladem v územně analytických podkladech (známý jev 36b). Biotop je kategorizován na jádrová území (útočiště živočichů), migrační koridory (migrace volnou krajinou) a kritická místa (ohrožení migrace), při čemž každá kategorie má specifický význam a na ni vázané zákonné ochranné podmínky a možnosti využití území dotčených biotopem.

ZÝKA, Vladimír (2022). Biotop vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců – příležitost k ochraně české krajiny před fragmentací. In: Jiří Kugl, ed. Člověk, stavba a územní plánování 16. ČVUT v Praze, Fakulta stavební pp. 178-188. ISBN 978-80-01-07215-8. ISSN 2336-7695.