Komparace systému ochrany přírody a krajiny ve Švýcarsku a České republice, se zaměřením na zvláštní územní ochranu
Abstrakt: Část České republiky i Švýcarska tvoří území, která podléhají různým institutům zvláštní ochrany přírody a krajiny. V případě České republiky je to cca 12 500 km2, to představuje téměř 16% celkové rozlohy, ve Švýcarsku je legislativně jako „krajina a přírodní památka národního významu“ chráněno 161 lokalit o celkové ploše 7 806 km2 (19% rozlohy státu). Na území Švýcarska najdeme navíc dalších více jak 500 poměrně plošně málo rozlehlých oblastí chráněných jako přírodní rezervace (celkem 2% z celkové rozlohy), které podléhají ve většině případu hlavně nestátní ochraně přírody a krajiny. V článku je česká legislativa systému OPK porovnána se způsobem OPK ve Švýcarsku. Článek je zaměřen na zvláštní územní ochranu v obou státech. Při porovnání legislativního rámce ochrany přírody a krajiny ve Švýcarsku a v České republice lze najít relativně mnoho podobných rysů. Oba státy zakotvují ochranu přírody a krajiny již ve své ústavě. Oba státy potom OPK podrobněji specifikují ve specializovaném zákoně. Na rozdíl od České republiky, Švýcarsko v tomto zákoně zakotvuje společně s OPK i ochranu památkovou, která je v ČR řešena samostatnou právní úpravou. Oba státy také zřizují specializovanou organizaci, jejíž hlavní odpovědností je právě dohled a výkon státní správy nad ochranou přírody a krajiny. V České republice je to AOPK a ve Švýcarsku FOEN. Pro Českou republiku je v podstatě neznámé, pro Švýcarsko naopak typické, zapojení veřejnosti. A to nejen do procesu vyhlášení, ale také správy a provozu chráněných území. Pro český systém OPK by měl být v tomto směru inspirací způsob vyhlášení chráněných území, která mohou být deklarována až po vzájemné dohodě všech stakeholderů v území a to včetně veřejnosti. Tato jednání a konzultace ještě před samotným vyhlášením, by měla zajistit bezkolizní územní rozvoj chráněných oblastí, jejich financování i běžný provoz. Značné rozdíly najdeme také ve využití institutu smluvní ochrany, která je legislativně umožněna v obou státech. Ale v České republice je v podstatě nevyužívána, v současné době je atributem smluvní ochrany u nás chráněno pouhých 28 lokalit. Pro Natura a další soukromé organizace se ve Švýcarsku podílejí na fungování systému OPK významnou měrou (zajišťují ochranu 600 přírodních rezervací).
