Stáhnout celý článek

Urbanismus jako věda: historicko-lingvistické pojednání o pojetí urbanismu

Abstrakt: Každé správné vědecké pojednání má začít vymezením terminologie a základními metodami výzkumu a právě v tomto bodě narážíme problém, kterému se věnuje toto pojednání. Přístupy ke stavbě měst a jejich plánování se v České republice od roku 1989 zásadním způsobem proměnily při zcela nedostatečné reflexi v teoretické rovině. Za tuto dobu se otevřela celá řada dílčích témat od urbanismu orientovaného na člověka např. v oblasti veřejných prostranství až po ekonomické záležitosti využití území (urbanistickou či územní ekonomii). Zkoumají se témata suburbanizace, reurbanizace, brownfields atd. atd., ale samotný urbanismus jako teoretická (vědecká) disciplína se pomalu ale o to jistěji v těchto jednotlivostech začíná rozpouštět. Představa o tom co je a co není urbanismus, se tak mění doslova člověk od člověka, aniž by ovšem v tomto směru probíhala diskuse mezi jednotlivými „urbanistickými“ školami či mezigeneračně. Cílem pojednání je proto zamyslet se nad rozdílným pojetím urbanismu v historickém kontextu a v různých kulturách a společenských systémech a přispět (nebo spíše zahájit) diskusi o roli urbanismu v současném českém kontextu. Na základě analýzy pojetí urbanismu v historické retrospektivě je provedena analýza různých pojetí „urbanismu“ od pojetí jako vědecké disciplíny až po praktický plánovací nástroj. Zároveň je zkoumáno pojetí urbanismu v různých jazykových oblastech a komparovány různojazyčné definice a pojetí tohoto termínu. Pojednání se tedy věnuje hledání soudobého českého urbanistického paradigmatu v houšti pojetí urbanismů okolního světa a jeho zakotvení jako teoretické vědecké disciplíny v systému souvisejících vědeckých disciplin.

ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra (2015). Urbanismus jako věda: historicko-lingvistické pojednání o pojetí urbanismu. In: Pavel Holubec, ed. Člověk, stavba a územní plánování 8. ČVUT v Praze, Fakulta stavební pp. 10-22. ISBN 978-80-01-05655-4. ISSN 2336-7695.